Články

Street FIGHTER Weekend 2/2013

Publikováno: 23:02 10.07.2013 | Autor: RUTAN | Kategorie: | Zobrazeno: 2107x
reportáž z akce

Street Fighter WEEKEND 2013 – 2

Letiště Lnáře
4–7. Července 2013
autor – RUTAN

PŘEDMLUVA
Kdysi dávno, v dobách, kdy lidi žrali syrové maso rukama a fungovala spravedlivá polygamie, jeden neandrtálec otesal šutr do tvaru kruhu a udělal do něj uprostřed díru. Tou protáhl klacek, postavil si prvního streeta a začal trénovat. Od té doby to lidi pilovali až do dnešní doby, kdy tu máme SFW. Evoluci prostě nezastavíme a stejně všechny cesty vedou na letiště. Samozřejmě tu máme tu trapnou menšinu 99,999% procent lidí, co stuntriding nejezdí, ale o těch tenhle článek nebude. Ta podstatná tisícina procenta dávno pochopila jednu věc – že žít se musí a tělo má jít do hrobu zhuntované. A mám pocit, že na letošním SFW 2 to platilo víc než kdy jindy.

Kapitola 1 – V-Vo tom to je..

Po tomhle díle SFW cítím, jaký potenciál tahle akce má. Dost možná to tak vidím jenom já, vzhledem k těm polním podmínkám, co tam máme, ale vsadím se, že by se podobná „nadšenecká“ akce v evropě špatně hledala. Ano, formát závodů jako např. StuntGP v Polsku nebo Bulharského mistráku má jinou úroveň. Jak tu soutěžní, tak zázemí, je vidět o kolik víc peněz v tom je, ale nechci to srovnávat se SFW z jednoho prostého důvodu. My (v tomhle případě se prásknu že JÁ) to tak nechceme. Koncept naší akce je postavený více než na závodech na společném tréninku a hromadě srandy okolo mezi lidma, které máš rád. Není to anonymní, není to komerční a z toho důvodu se na tu akci mnoho lidí těší stejně jako já. Nebyl by vůbec žádný problém udělat ze čtyř závodů jeden někde uprostřed léta, vybrat sto litrů na vstupném a zaplatit dluhy v bordelu, ale o to tady nikomu nejde. O této teorii se přesvědčíme už velice brzy, protože SFW 3+4 budou komerční veřejná akce, která bude mít za úkol vydělat peníze do cen na velké podzimní finále. Ale na to je ještě brzy Vím však s jistotou, že kdyby se z toho udělal nějaký stroj na peníze, všichni do jednoho by pak vzpomínali, jak to bylo super, za dob starého SFW.
Odjezd na akci je už díky Facebooku dost veřejná záležitost. Každý ví tři dny předem kolik párů podkolenek si Kulich vezme tentokrát, že Jára Polák zase přiveze půl baráku a že ty ostravské klobásy přijedou už v Pátek a zase budou dělat bordel. Nevím kolik obyvatel přilehlých vesnic má facebook, ale možná by stálo za zvážení si lajknout stránku STUNTIRIDINGu což je pro ně vhodný zdroj informací, který jim pomůže naplánovat termín dovolené, nebo obecné nepřítomnosti v oblasti, kde se v noci pár dní bude dost blbě spát.

Kapitola 2 – trénink, rozcvička

Je středa, osm hodin večer a já se konečně dostávám k práci na motorce, která od prvního SFW leží tam, kde jsem ji v garáži nechal – klasika. Vy, co nadáváte na to, že chodíte denně osm hodin do továrny makat za nula nula prd, věřte tomu, že bych si to s vámi občas rád vyměnil. Při představě, že pracuju jenom osm hodin denně a ten zbytek mám volný se mi plaší mrkev v trenkách. Po měsíci moje ZB-6R měla den před akcí pořád ty samé mouchy. Největší problém byla zadní brzda, která díky mému vypilovanému stylu brždění při jízdě po zadním (v podstatě non stop na to dupu jako debil) byla v jednom kuse přehřátá, kotouč modrý a desky pískají jak když zastavuje vlak. Takže jsem se pustil do stavby velkého zadního kotouče a držáku pro tři velké třmeny. Frézování držáku jsem vzdal ve tři ráno a smířil se s tím, že i dvojku odjedu na špatných brzdách.
Dvě hodiny spánku, vstávat a začít balit vlek. Tentokrát se jelo nalehko hlavně díky technické podpoře od Járy Poláka, který dotáhl kromě vodotrysku a syfilisu snad úplně všechno včetně dříví na otop.
Po příjezdu na plac rychle vyházet věci a rozbalit zbrusu nový bazén, aby byl ready až přijede cisterna. Všechno klaplo jak po másle a za hodinu jsme měli v bazénu pět kubíků ledově chladné vody, do které se nikomu nechtělo další dva dny Pár nadšenců bylo na place už od středečního večera, já přijel ve čtvrtek v Poledne a i to se v sobotu projevilo jako přecenění sil. Jako správní nadrženci jsme se okamžitě pustili do tréninku když byla volná plocha a non stop v kuse jsme drtili ty silově nejnamáhavější věci. V sobotu jsme už jak opice tahali ruce po zemi, protože to se tři dny v kuse fakt vydržet nedá

Kapitola 3 – Zlomvaz

Páteční den bývá bezpochyby ten nejvýživnější na celém SFW. Kromě toho, že se sjede většina lidí a trénuje se o sto šest, páteční afterparty téměř vždy slibuje nějakou prasečinku. Tentokrát to mělo už předem stanovený program. První level byl objednaný striptér pro Leu, která slavila kulatiny. Ačkoliv přiznávám, že vyrýsovaný chlap v policení uniformě byl dárek vesměs pro všechny holky okolo, je jasné, že nejvíc z toho měla Lea, které příslušník strčil to svoje kopí k obličeji na vzdálenost, na kterou už bez šilhání nezaostříš.
Druhý level byla známý bumbác s fitness balony, které si dva týpci drží na prsou a rozběhnou se proti sobě a kdo zůstane na nohou vyhrál. Díky bohu někoho napadlo vzít si přilby, protože to byly šlupky jako z děla. Je naprosto neočekávatelné, jak to s vámi mrskne o zem jak s kusem hadru. Myslel jsem si naivně, že mých 92 kilo odvede veškerou práci, ale rozběh a MLASK, seděl na prdeli ani nevím jak. Bohužel se mi nějak povedlo přisednout si nohu a otočit si dva prsty, což mně bolí doteď. Po zbytek noci se mi tentokrát už nechtělo improvizovat, tak jsem přivezl hru jen pro ty nejdrsnější zabijáky – ZLOMVAZ. Princip hry je velice jednoduchý. Sedm lidí sedí kolem stolu a tahá jednu ze sedmi karet. Šest karet zaručuje hladký průběh do dalšího kola, ale ta sedmá je záruka utrpení pro toho kdo si ji vytáhl a natrtžené bránice pro ty, co to pozorují. Kdo si totiž tu kartu vytáhne, může si za odměnu vytáhnout další, kde se píše co musí udělat. A protože je dávno známá věc, že nejvíc se nasměješ, když si někdo rozbije hubu, tak to byly úkoly jeden výživnější než druhý. Zde je pouze pár z těch nejlepších:

  • Páskem po prdeli – lehnout na stůl, vyšpulit řiť a vykonavatel tě přetáhne po šunkách co to de

Kopřivama po prdeli – upgrade předchozí verze, tentokrát ale se kosmetickými výhodami pro sametově hladkou pokožku

  • Hod pastičkou na myši – musíš chytit pastičku na myši. Tentokrát to byla však taková ta brutální velká na potkany co zlomí vaz i menšímu psovi
  • Šňupání lajny pepře – k tomu není co dodat..super matroš..
  • Wedgie – dlouhodobě hit mezi všemi úkoly, kdo neměl slipy přetažené přes hlavu, nepochopí
  • Fitness balon – sportovat se musí! Sedneš si na fitness balon a foukáš do něj kompresorem než bouchne.
  • Holení voskem…a věřte mi, že nohy se moc neholily

A – tak – dále…

Já jsem si díky bohu vytáhl snad jenom tři úkoly – wedgie, páskem po prdeli a holení plamenem. To holení si vychutnal Schimpi, který tak dokonal svou pomstu z loňského roku, kdy jsem mu totožným způsobem oholil jednu nohu. Akorát tedy s popáleninami druhého stupně. Musím mu tímto poděkovat, že byl k mé prdeli až nečekaně něžný. Čekal jsem topinku jak prase a kromě lehkého zaštípnutí jsem necítil nic. On to s prdelema prostě umí bezbolestně. Naproti tomu Wedgie, to první byl zážitek na celý život. Vykonavatel (Chmelda) si přizval na pomoc pět posluhovačů a ti mně za použití VELMI HRUBÉ síly rozervali značkové prádlo a přetáhli mi jeho zbytky přes hlavu. V životě jsem neviděl se lidi takhle smát….
V podstatě skoro všechno ostatní si vytáhl náš otloukánek – Fišta. To bylo až neuvěřitelné, že si z deseti karet po sobě osm vytáhl on. A samé saďárny – pepř, kopřivy, vosk, citron do oka. Ještě, že byl už předtím poměrně na šrot, protože střízlivý by to nemohl přežít.

Kapitola 5 – Hardcore sobota

…ky..kyrykýýý­ýýý……otevřu jedno oko….druhé…..au­…hlava…klasic­ké sobotní vstávání. Né, že bych to nějak přehnal se zelenou, spíš jsem se cítil, jako by mně přejel traktor. To ty drifty Když se někdo učí drifty, tak tolikrát za den zvedá motorku ze země, že se mu o tom pak v noci i zdá. Start do soboty byl pozvolnější než kdy jindy. Kávička na pumpě…žádný spěch. Po návratu na plochu už mně jako všechny už svrběly ruce. Ten den jsem se svezl snad nejlíp, slezl jsem z motorky snad až po dvou hodinách. Kolem sobotního poledne už 100m šířky plochy letiště nestačilo na auta, které stály i podél plochy + spousta motorek. Podle mého asi největší účast co kdy byla. Natáčely minimálně tři kamery a na jedné z nich mám hezky zblízka natočeno jak jsem přehodil zebru přes přední.
Tak dlouho jsem se s tím sranda pádem chlubil, až to Chmelda nevydržel a rozhodl se vzít slávu do svých rukou. Zlehčuju to záměrně, nepíše se mi o tom zrovna snadno, protože to mohlo dopadnout o dost hůř než „jen“ zlomenou rukou a těžce pohmožděnou nohou s kotníkem orvaným na maso. No a co se stalo? Vyberte si deset nejnebezpečnějších situací co se vám může na letišti stát. Pak z těch deseti osm škrtněte a zbydou dvě největší prasárny, kdy jde vždycky o život. Jedna z nich je přehození motorky přes přední při nástupu do soutěžního stoppie. Jinak řečeno – Chmelda to na 70m rozmotal dvojka plný (cca 100km/h + ?), vzal na nule za brzdu a tam se to sesralo. Patrně to s tím nástupem přehnal, nebo měl studenou gumu, protože ve výsledku byla prvních pět metrů pouze černá čára od předního kola (začínala přesně na nulové čáře – pochvala za vzorné dodržování pravidel Bohouši). Pak pár metrů nic, kde se řešily řídítka doraz – doraz, potom modrý flek na zemi, kde šla přehozená motorka o plasty přes jeho nohu o zem + díra v betonu od hrazdy, o kousek dál cár riflí, pak další a pak už jenom rýha v betonu od stupačky, která končila s motorkou někde na hranici 40 metrů. Kdo to doteď nepochopil – přehozené stoppie v kilu, kdy na vás spadne motorka a táhne vás kus po zemi. Levá noha orvaná na maso, těžce pohmožděná až ke koleni, naražené žebra, zlomená ruka v zápěstí a v bundě na zádech díra od hrazdy.
Naložit do auta, do nemocnice a tímto bych chtěl pozdravit personál strakonické nemocnice : „vyšmejdizkur­venípřeplacení­ažváspotkámnar­vuvámkanadudo­prdeleanechám­vásošetřitnaté­vašípitevně!!!!“ …
…dámy prominou..
A proč ta silná slova? Odmítli ho ošetřit, lemplové a musel jet do písecké nemocnice! Takže až budete chtít doktoři zase přidat, tak se stavte a já vám přidám! A vemte si dost sádry! Půl hodiny po tom pádu se mi vůbec nechtělo jezdit.. po zádech běhal mráz, ale to k tomu prostě už patří. Nehrajeme přece šachy! Nebyla to z pokusu o nějakou machrovinku, nebo neuvážené riskování, prostě jen jezdecká chyba při tréninku.

Kapitola 6 – závod

S blížícím se termínem finálového závodu, na který bylo potřeba zajet kvalifikaci na SFW rostl i počet zájemců, kteří naše závody doteď ignorovali. A to je dobře. Kvalifikaci do profíků jeli pouze tři jezdci. Přéma Vaněk, Jára Janovský a Já. Tam se dal očekávat velký boj, protože jak Přéma, tak Jára mají problém ujet 50m po předním, takže kdyby oba spadli do amatérů, byla by to velká bitva o divokou kartu. Já dal díky bohu oboje napoprvé a nemusel jsem tam za nima. Drama ale Přéma nepřipustil a za padesátku tentokrát dojel. Kolo po zadním dal taky hladce, ale Járovi po předním chybělo vždy tak pět metrů a šel se bít do kategorie amatérů. Tam se ve svých čtyřminutových exhibicích trhaly gumy na kusy, o pády nebyla nouze a dalo se trochu čekat kdo ji vyhraje. Jára nenechal nic náhodě a na divokou kartu postoupil z prvního místa mezi profíky. V profi byla kvalitní bitva postavená na triu Michal „Mike“ Martínek – Mirek „Sporťák“ Frey a Adam „Special“ Peschel. Všem třem se mozek při show smrskne do velikosti vlašského ořechu, pud sebezáchovy se přepne do nouzového režimu a stávají se z nich šílené hovada. Sporťák skvělé, Adam taky, ale Mike – to jsem teda čuměl!. Kromě morbidního 113m stoppie a třinácti kol kolem kuželu za 30 sekund show plná složitých triků, několik krizovek, ze kterých dokázal ještě vykřesat další trik, no prostě mám pocit, že už v Čechách není jen jeden jezdec na opravdu špičkové úrovni…ale dva.
Takže Miku, já mám ve zvyku ve svých článcích lidi motivovat, takže ty si koukej zabalit řízky s chlebem a koukej jet s Kraťasem na nejbližší evropské závody!
Moje účinkování v kategorii profi bylo opět pastvou pro oči:))) Povinné prvky jsem dal tentokrát všechny a nad svůj běžný průměr, ale Freestyle jsem díky vlastní blbosti ukončil po půl minutě. Půlku soboty jsem trénoval starší věci, co jsem jezdil dřív, a které už kdoví proč moc nejezdím. Na příklad položení motorky do hrazdy a gumovačka s pohybem vpřed. V tréninku se mi rozsvítil u toho olej, tak jsem pro jistotu litr dolil a tím byla zkáza dokonána. Postavil jsem ji na hrazdu, zatopil a byla ze mě dýmovnice. Olej se chrllil odfukem z hlavy válců přímo na rozpálené svody, takže můžu být rád, že mi motorka neshořela jako Fištovi týž den ráno. Tak zase jsem chytřejší.

Toto jsou soutěžní výsledky SFW 2 / 2013

Sobotní afterparty měla dvě části. První a druhou. V té první byla neskutečná pohoda. K poslechu a tanci hrál Armin van Buuren, uvolněná atmosféra, nikdo nic nehrotil, nevymýšlel bejkárny a bylo prostě dobře. Pak ale ta druhá, kdy jsem musel dvakrát vylézt ze spacáku, abych seřval hňupy, co drží minutu motorku v omezovači ve tři ráno. Ještě jednou vy chachaři a budete mně mít za krkem!

Tady je jedno z videí: "":http://www­.youtube.com/wat­ch?…
fotogalerie budu postupně přidávat

Těším se na Vás na SFW3 3. Srpna ve Lnářích, který bude komerční a přístupný široké veřejnosti

R.

 

Komentáře

Kulich
Kulich - 19:02 14.07.2013
Tak to se povedlo teda Každý ví tři dny předem kolik párů podkolenek si Kulich vezme tentokrát
Peter
Peter - 21:52 12.07.2013
Rutan je ( S/M ) kráááľ !
Přemek Vaněk
Přemek Vaněk - 23:26 11.07.2013
Rutan na hrad!
chachar.fišta
chachar.fišta - 23:26 10.07.2013
Super článek jako vždy.. jen bych Tě opravil v jedné věci ;) mašina mi neshořela ale pouze hořela, a díky včasnému zásahu všech a hlavně Járy Poláka a Máry Černého jsem se odpoledne mohl zučastnit závodů a dojezdit až do konce svých sil ;) Kluci ještě jednou díky moc ;)
Linkuj si! Přidej na Facebook.com Del.icio.us Jaggni to! Přidej na Pozrisi.sk